0
Naše tělo nebylo stvořeno k tomu, aby trávilo většinu času v sedě nad jednou činností. Naši předci museli být neustále v pohybu. Oproti tomu my, když si dnes chceme popovídat, nebo máme hlad, jsme schopni tuto potřebu napravit z pohodlí domova po telefonu. A to je ten kámen úrazu.
Náš milovaný koníček háčkování tedy není strůjcem všech zdravotních problémů, ale dlouhé sezení v jedné poloze ať už v práci, nebo s háčkem v ruce může našemu přetěžovanému tělu dát signál, aby reagovalo bolestí.
Evoluce je pomalejší než rychlost, jakou se mění náš životní styl. Tělo se nestíhá přizpůsobovat sedavému způsobu života. Je tedy potřeba být vůči svému tělu vnímavá a dopřát mu trochu uvolnění. Ve článku popisuji několik tipů, které dají našemu tělu nové podněty a pomohou mu zrelaxovat.
Abych si netahala všechny rozumy z paty, přizvala jsem na konzultaci moji kamarádku Míšu Krákorovou, která je fyzioterapeutka, lektorka a průvodkyně v oblasti pohybu. Výsledek z našeho skoro 4 hodinového povídání jsem sepsala do tohoto článku.
V čem je háčkování pro tělo náročné
Pokud si háčkování propadla už tak jako já, jsi schopná u něj strávit dlouhé hodiny v jedné poloze, aniž by sis došla alespoň pro pití. Určitě tuto větu znáš. „Ještě dodělám jednu řadu a půjdu….“ Nejčastější asi je dovětek a půjdu spát, ale doplnit si můžeš cokoliv. (…a půjdu nakoupit, …a půjdu se psem, …a půjdu uvařit)
Mimo dlouhé sezení v jedné poloze používáme při háčkování úzký pinzetový úchop, na který naše tělo po evoluční stránce není stavěné a přetěžuje zejména palec. Jsme sice schopny vytvořit různorodé vzory, avšak samotné háčkování je pouze o jednoduchém opakujícím se pohybu, přičemž naše tělo potřebuje různorodost.
Není vůbec potřeba panikařit a háček s klubíčky odkládat. Každá z nás by však měla být vůči sobě zodpovědná a svému tělu naslouchat. Stačí opravdu málo, jak můžeme našemu tělu trochu pomoci k uvolnění.
Ruce
Ruka je velmi jemný nástroj. Pomocí velmi jemné motoriky tvoříme nejrozmanitější výrobky. Aby toho byly naše ruce schopné, je potřeba jim dopřát dostatečnou oporu v těle. Je proto dobré si čas od času uvědomit, jak sedím a srovnat se.
Podepření loktů
Pokud nemáš ve svém těle dostatečnou oporu, přesouvá se zatížení na ruce. Těm můžeš ulevit například podložením loktů polštáři. Není dobré mít lokty opřené o pevné opěrné body. Pokud ráda háčkuješ v křesle s opěradly a cítíš, že si tvé tělo říká o pozornost, dej si pod lokty měkké polštáře. Ruce budou podepřeny, a přitom budou mít svobodu pohybu a nebudou fixovány na jedno jediné místo.
Nové podněty pro nervová zakončení na ruce
Vezmi si velkou mísu nebo krabici. Nasypej do ní rýži, luštěniny, nebo třeba hrubý písek s kamínky. Ponoř do krabice ruku až po zápěstí a chvíli se v ní přehrabuj. Zaktivuješ tak receptory na ruce, které jinak spí. Díky rovnoměrné a symetrické stimulaci receptorů po celé ruce si svaly, které háčkováním přetěžujeme mohou trochu uvolnit. Nezapomeň pak ruce vyměnit a malé welness dopřát i druhé ruce.
Alternativou může být válení pichlavého balónku nebo válečku. Neválej však váleček pouze po dlani, ale použij i malíkovou hranu, hřbet ruky, předloktí. Zkrátka zkus použít každý centimetr své ruky. Jen pozor, nesmíš přitom na ostny tlačit.
Příjemné a pro ruku užitečné je i prokrvení zejména předloktí, ale i paže. Požádej někoho, aby ti udělal ohýnek. Určitě ho znáš z dětství, kdy sis ho s kamarády dělala a tvářila se, že tě to vůbec nebolí. Cílem ohýnku není bolest, ale jemné prokrvení ruky, takže partnera popros, ať nepoužívá sílu, ale jen ti jemně pokroutí kůži po celé ruce.
Uvolněné držení háčku a příze
Svaly dlaně jsou velmi drobné a snadno se přetíží. Dbej proto na uvolněné držení jak háčku, tak příze. Chápu, že obzvlášť v začátcích je člověk rád, že háček vůbec nějak drží. Zkus ale vnímat své ruce a nedržet práci křečovitě. Malou nápovědou, že tvé ruce jsou v přílišné tenzi může být i způsob tvého utahování. Pokud utahuješ moc, může to být právě proto, že máš v úchopu moc síly. Ruku proto uvolni a snaž se, aby tvé držení bylo spíše kulaté a uvolněné viz obrázek
Uvědomění a uvolnění klenby ruky
Poslední 2 tipy jsou zpracovány formou videa. Míša v nich popisuje, jak si uvědomit klenbu ruky a jak zrelaxovat ruku pomocí správně použitého střídání svalové aktivity a uvolnění.
Záda
Určitě znáš ten pocit, kdy se těšíš, až si po celém dni v práci na chvíli sedneš a vezmeš háček do ruky. Naše tělo není stavěné k tomu, aby dlouho sedělo, takže pokud jsi seděla celý den v práci, další 2 hoďky v křesle můžeš na svých zádech pocítit.
Řešení je však velmi jednoduché. Stačí, když po chvilkách změníš polohu. Na chvilku se třeba zastav srovnej se a zadívej se do dálky. Tím pomůžeš i očím, které se celou dobu fixují na jedno místo. Po chvilce si třeba zakruť hlavou, uvolníš tak svaly kolem krční páteře, jejíž přetížení pak někdy způsobuje bolest hlavy. Po další chvíli se zastav a donuť se dojít si třeba na záchod, nebo pro pití, prostě udělej pár kroků a můžeš zase pokračovat.
Sedáváš ráda s nohou přes nohu, nebo v tureckém sedu? Vzdávat se svého oblíbeného posedu nemusíš, jen si po chvílích změň třeba, kterou nohu máš nahoře a kterou dole. Protáhni si záda, zakruť hlavou, nebo se na chvilku srovnej a sedni si „normálně“ než si nohy zase propleteš.
Jak se správně narovnat
Míša mě upozornila na to, že pro mnohé lidi je pokyn narovnej se signálem k tomu dát ramena dolů. Jenže pokud to tak člověk udělá nejsou lopatky ve správné poloze a dochází k přetížení trapézů. Místo soustředění se na to dávat ramena dolů, nebo lopatky k sobě se snaž o uvědomění si klíčních kostí.
Snaž se je mít co nejširší a čas od času se při háčkování zastav, srovnej a tuto polohu prodýchej. Ramena ti paradoxně vyjedou mírně nahoru. Lopatky dostaneš do správné polohy a tvé tělo tak bude mít sílu být ti oporou nejen při háčkování. Podívej se na video, ve kterém na mně Míša ukazuje, jak to má správně vypadat.
Všechny tyto tipy zní tak samozřejmě a jednoduše, avšak stejně je většina z nás opomíjí. Jak už jsem psala výše, naše motto je spíš ještě jednu řadu. Proto mám pro tebe jednu výzvu. Zkus začít vnímat své tělo. I když jsi v půlce řady a cítíš, že tě táhne za krkem, zastav se a věnuj si jednu minutku tím, že se srovnáš, pokýváš vědomě hlavou, nebo třeba jen vstaneš a zase si sedneš. Vytrhni tělo z pohybového stereotypu. Bude ti za to vděčné.
